Milé děti,od pondělí 29. března nám začíná Pašijový týden. Je to poslední týden před Velikonocemi.
Téma: Už jsou tady Velikonoce.
Připomene si dny v Pašijovém týdnu.
Modré pondělí - v tento den se ve všech chalupách uklízeko.
Žluté úterý - v tento den se také v chalupách uklízelo.
Škaredá středa - v tento den se nesměl nikdo na nikoho mračit, aby se potom nemračil po celý rok. Tento
den, také hospodyňky uklízely dům, dvůr.
Zelený čtvrtek - název dostal podle zelené Oliviové hory, kde začalo Kristovo utrpení. Křesťané si připomínají poslední večeři Pána Ježíše s apoštoly. Při této večeři rozděloval Pán Ježíš chléb a víno jako " své tělo a svou krev" a přikázal apoštolům, aby to konali na Jeho památku. V tento den v křesťanských kostelech po ranním Gloria zmlknou zvony (zavážou se provazy) a říká se, že zvony odletěly do Říma. Dokonce i dobytku se odebraly zvonce, aby nezvonily. V tento den bývá zvykem připravovat jídlo ze zelené zeleniny nebo bylin - špenát, mladá kopřiva apod.,aby byl člověk po celý rok zdráv. Na jaře je nutné do těla dostat vitamíny a ty jsou právě obsaženy v zelených jídlech. Před ušknutím, píchnutím vosou nebo sršněm ochraňoval zvyk posnídat před východem slunce chléb s medem. Kdo nechtěl mít nouzi, měl na Zelený čtvrtek zacinkat kovovými penězi v kapse a ty se ho pak držely po celý rok.
Velký pátek - je to den ukřižování Pána Ježíše Krista, den hlubokého smutku, kdy se nekonaly mše a při bohoslužbě v katolických kostelech se pouze zpívalo a četly texty. Důležitým momentem je odhalení a uctění kříže, strojení Božího hrobu. Součástí tohoto obřadu se staly časem také Pašijové hry, které znázorňovaly události posledních dní Kristova života a jeho zmrtvých vstání. Jednodušším způsobem se v pozdější době tyto hry hrály při obchůzkách na Bílou sobotu. Nesmělo se nic půjčovat z jiných domácností, protože tyto předměty mohly být očarovány. Nesmělo se prát prádlo, protože by se máčelo ne do vody, ale do Kristovy krve. Na Velký pátek bylo taky zakázano hýbat se zemí - orat, kopat, sázet apod.
Bílá sobota - v mnohých krajích bývalo zvykem, že ženy podle tradice pekly mazance, velikonoční beránky, malovaly vajíčka - kraslice. Muži pletli pomlázky z vrbového proutí. K obřadům na Bílou sobotu patří Vzkříšení - z Božího hrobu se vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha nebo obraz. Sváteční průvod s černými korouhvemi je nesl vesnicí. Na Bílou sobotu se zvony vrací z Říma a opět se rozezní.
Velikonoční nedělě - Boží hod velikonoční - je to Den Zmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista. Vrcholí Velikonoční svátky a končí půst. V kostelech se provádělo svěcení pokrmů - velikonoční beránek, mazanec, chléb, víno, vejce. Posvěcené jídlo se jedlo ve stoje buď v kostele, venku pod širým nebem nebo v polích. Kousek z posvěceného jídla dostala i každá návštěva, zvěř, voda, sad, aby byla hojnost ovoce, dobrá voda apod.
Velikonoční pondělí - k tomuto dni se žádné liturgicé úkony nevážou, o to významnější je z hlediska zvyků. České Velikonce charakterizuje živá tradice "Velikonoční pomlázka" - je to obyčej, kdy chlapci obcházejí domy s pomlázkou spletenou z vrbového proutí a zdobenou stuhami. Pomlázka je symbol předávání síly, zdraví a svěžesti = omlazení. Šlehány jsou dívky a ženy, aby byly zdravé, veselé a pilné. Odměnou za pomlázku jsou jim malovaná vajíčka.
Teď jsme si připomněli dny v Pašijovém týdnu, ještě si připomeneme symboly Velikonoc: vajíčka = kraslice, velikonoční pomlázka, velikonoční beránek, mazanec, velikonoční zajíček a další symboly - oheň, svíce, kříž, kočičky, řehtačky.
Tak milé děti a teď nějaké činnosti:
Pokud máte doma velikonoční pohlednice, zkuste si je poukládat do velkého nakresleného vajíčka a přitom si můžete procvičit počítání, pojmenování barev, prostorové pojmy jako např. dole, nahoře, vlevo, vpravo, vpředu, vzadu, pod, nad apod.
Určitě se Vám bude líbit pohádka: "O zeleném vajíčku" od spisovatele Eduarda Petišk z Knížky Martínková čítanka. Popros maminku nebo tatínka, ať Ti ji přečte a patom si popovídejte o pohádce.
O ZELENÉM VAJÍČKU
Kohoutku, chtěla bych vysedět zelené vajíčko, řekla slepička kohoutkovi. Kdopak to kdy slyšel, že by slepička snášela zelená vajíčka, polekal se kohoutek.
Jdi a přines mi je. Dřív mi nechoď na oči, řekla umíněná slepička. Kohoutek šel hledat zelené vajíčko.
Přišel k paní krůtě. „Paní krůto, nemáte zelné vajíčko? Ale kohoutku, kde bych vzala zelená vajíčka? Jdi k tetě huse, třeba nějaké má.
Šel kohoutek k tetě huse. Teto huso, nemáte zelená vajíčka? I ty jeden kohoutku, snad se mi neposmíváš? Copak snáším zelená vajíčka? Neposmívám se, ale slepička mě posílá, abych jí přinesl zelené vajíčko. Jdi a zeptej se špačků, třeba tam najdeš zelené vajíčko.
Šel kohoutek ke špačkům. Prosím vás, špačkové, slepička mě poslala pro zelené vajíčko, nemáte nějaké? Kdepak bychom je vzali, říkali špačkové, ale zeptej se drozda, snad ví o zeleném vajíčku.
Šel kohoutek k drozdovi. Prosím pěkně, drozde, slepička mě posílá pro zelené vajíčko, nemáš nějaká? Už jsem byl u paní krůty, u tety husy i u špačků a nikde nemají zelené vajíčko.
Nemáš-li je, aspoň mi poraď A drozd odpověděl:
Zelené vajíčko nemám, ale snad je bude mít skřivánek. Toho se zeptej.
Šel kohoutek ke skřivánkovi. Skřivánku, prosím pěkně, nemáš zelené vajíčko? Slepička mě posílá, abych jí nějaké přinesl. Už jsem byl u paní krůty, u tety husy, u špačků i u drozda, a nikde jsem zelené vajíčko nedostal. Skřivánek se zamyslil a povídá:
Taková vejce by mohla mít jen babička sova. Nenajdeš-li zelené vajíčko u ní, nikde jej nenajdeš.
Šel kohoutek k babičce sově. Babičko sovo, prosím pěkně, nemáš zelené vajíčko? Slepička mě posílá, abych jí nějaké přinesl. Už jsem byl u paní krůty, u tety husy, u špačků, u drozda, u skřivánka, a nikde jsem zelené vajíčko nedostal.
Babička sova ospale zamrká a povídá:
Taková vejce neznám. Vrať se domů a řekni slepičce, ať jen snáší bílá vajíčka.
Kohoutek jde smutně domů.
Před vraty se zastaví. Alenka maluje velikonoční kraslice a dává barevná vajíčka na okno. Jedno vajíčko je krásně zelené.
Frrrrr – vyletí kohout na okno a už pospíchá se zeleným vajíčkem k slepičce. To je krása, kohoutku, raduje se slepička ze zeleného vajíčka a posadí se na ně. Vajíčko pod ní křupne a zbudou jen zelené střepy. Je vyfouknuté. Nic v něm není. Bíla vajíčka jsou přece jen lepší, povídá slepička, aspoň víme, že se z nich vylíhne kuřátko. A kohoutek je rád, že nemusí shánět nové zelené vajíčko.
Poznáš zvířátka z pohádky?
Na pracovním listě "Velikonoce" vykresli správný počet vajíček dle čísel.
Odkaz na PL najdete zde
Činnosti pro šikovné ručičky:
Vykresli si košík s velikonočními vajíčky - využij barevnosti pastelek, upevni si správné držení pastelky.
Odkaz na omalovánkový list najdete zde
Hezké jsou kraslice s květinkami - vykresli si tento omalovánkový list - pojmenuj si barvy, kterými vykresluješ květinky
Odkaz na omalovánkový list najdete zde
Zkus si procvičit grafomotorické prvky při vykreslování kraslice - využij barevnosti pastelek.
Odkaz na omalovánkový list najdete zde
Můžeš si s maminkou nebo s tatínkem udělat velikonoční výzdobu do vázy.
Pokud se ti bude chtít, můžeš si z barevného výkresu udělat stojánek na velikonoční vajíčko - vystřihneš proužek papíru, slepiš jeden konec lepidlem a sroluješ do roličky. Vrch roličky budeš nastříhávat do proužků - osvojujj si zacházení s lepidlem a stříhání.
Taky je čas namalovat nebo ozdobit vajíčka - udělat z nich velikonoční kraslice - necháme to na Vaši fantazii.
Když bude maminka péct velikonočního beránka, mazanec nebo velikonoční perníčky - zkus mamince pomáhat.
Na závěr milé děti dvě básničky.
Hody, hody, hodovačka.
Hody, hody, hodovačka
říká naše malá Kačka.
Slepičko, slepičko
snes mi bílé vajíčko,
nebo mi ho pomaluj
a pak mi ho podaruj.
Já jsem malý koledníček.
Já jsem malý koleníček,
já k Vám jdu.
Dáte -li mě pár vajíček
rád vezmu.
Nemáte-li červený, dejte bílý,
však Vám za něj slepička snese jiný.
Milé děti, přejeme Vám hezké chvíle při plnění úkolů, ať se Vám práce daří. A také Vám milé děti i Vaším rodičům přejeme pěkné Velikonoční svátky a pevné zdraví.
Vaše paní učitelky Iveta a Daniela
Omalovánkové listy, pracovní listy, grafomotorika - Zdroj: google, pinterest